Jeho příběh je jedním z obrazů cesty, po níž se ubíralo československé strojírenství v éře budování tzv. rozvinuté socialistické společnosti: od technické vyspělosti, která těžila především z tradičně vysoké úrovně průmyslu v Čechách a na Moravě, směrem ke stagnaci a k nahrazování kvality kvantitou v hospodářství normalizační ČSSR. Ačkoliv jej už v „první linii“ zemědělských prací nahradily výkonnější stroje převážně zahraničního původu, zaslouží si Zetor Crystal pozornost. Má pevné místo mezi nejzdařilejšími výrobky tuzemského strojírenství.
Veřejnost jej poprvé mohla spatřit na brněnském Mezinárodním strojírenském veletrhu na podzim pohnutého roku 1968. Traktor byl konstruován s maximálním důrazem na splnění požadavků nastupující éry zemědělské velkovýroby. Ta se v Československu nezadržitelně rozbíhala na přelomu 50. a 60. let po dovršení násilné komunistické kolektivizace zemědělství, jež navždy rozvrátila tradiční, po staletí existující strukturu venkova.

Agitační letáky z počátku 50. let XX. století		Rozorávání mezí - scelování polí při kolektivizaci

Hospodařilo se nyní formou Jednotných zemědělských družstev (JZD) nebo Státních statků na rozlehlých lánech vzniklých scelením původních polí soukromých vlastníků. Údržbu zemědělských strojů zajišťovala regionální mechanizační centra nazývaná STS (Strojní a traktorové stanice) a údržbáři JZD. Požadavky na výkon strojů stoupaly, což ostatně byl celosvětový trend. V ČSR byl produkcí kolových traktorů pověřen koncern ZKL (Závody kuličkových ložisek), výrobu traktorů dalších tuzemských značek (Škoda, Svoboda aj.) ukončily státní direktivní zásahy. Nové traktory značky Zetor vznikaly v areálu brněnské Zbrojovky.

Zetor 50 Super v akci při sklizni obilí - 60. léta

Nejsilnějšími stroji Zetor byly počátkem 60. let čtyřválcové typy 35 a 50 Super o výkonu motoru 35 resp. 50 k.s.. Roku 1959 uvedl Zetor jako jeden z prvních výrobců traktorů na světový trh konstrukční řešení využívané dodnes. Představil tehdy traktory tzv. unifikované řady I. založené na sjednocení základních konstrukčních prvků (motoru, převodovky, skříní pohonu, náprav), jež umožňovalo jejich stavebnicové využití při výrobě rozličných modelů. Mezi další inovativní prvky UŘ I. patřil např. patentovaný „Zetormatic“ – originální hydraulický systém zajišťující ovládání zemědělského nářadí pomocí regulačního mechanismu reagujícího na různou tažnou sílu traktoru a velikost odporu půdy. Vrchol první unifikované řady zprvu představoval typ Z4011 (40 k.s.), v první polovině 60. let pak přicházely na trh i výkonnější traktory modernizované UŘ I. - Z4611, 5511 a později také modely s pohonem obou náprav (Z5545, 5645 aj.). Kompaktní a spolehlivé stroje první unifikované řady otevřely Zetoru cestu na zahraniční trhy – a to nejen do rozvojových zemí, kde byl traktor do té doby něčím exotickým. Ve vyspělých zemích západní Evropy a do jisté míry i v zámoří dokázaly Zetory konkurovat značkám John Deere-Lanz, Case, Hanomag, MAN, Fiat, Deutz, Steyr a dalším, a to především nízkou cenou, provozní spolehlivostí a kvalitou zpracování. Brněnské traktory se tak staly pro socialistické Československo významným zdrojem „tvrdých valut“ .

Zetor 50 Super - předchůdce Crystalu	Základní typ unifikované řady I. - Zetor 3011	Představitel modernizované UŘ. I  - Zetor 5645 s pohonem 4x4

 Pro intenzivní metody hospodaření na velkých výměrách vyvíjela v 60. letech většina výrobců moderní nesené a vlečené příslušenství a nářadí, které vyžadovalo stále výkonnější traktory. Po vyhodnocení situace na trzích a v perspektivě dalšího rozvoje zemědělské výroby započal v Brně r. 1962 vývoj silných traktorů nové unifikované řady II., který trval více než 5 let. Podíleli na něm konstruktéři Zetoru, experti Výzkumného ústavu traktorového v Brně, odborníci polského traktorového závodu Ursus ve Varšavě a další specialisté ze zemědělství, strojírenství, vysokých škol atd. Sériová výroba měla pokrýt poptávku v tzv. socialistickém bloku (zejména ČSSR, Polsko, NDR, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko) a další nároky exportu. Plánovači centrálně řízené ekonomiky rozvrhli sériovou výrobu nového traktoru do závodů ZKL Brno a varšavského traktorového gigantu Ursus. Obě továrny kompletovaly zprvu prakticky shodné stroje z centrálně dodávaných komponent. Výrobu motorů zajišťovala Zbrojovka v Brně. Polští partneři nebyli vázáni licencí a později realizovali další nezávislý vývoj typu. Dlouhodobou vyhlídkou (k jejímuž naplnění došlo) bylo převedení výroby UŘ II. z Brna do povážského strojírenského komplexu, budovaného v rámci plánu industrializace Slovenska v Martině a Dubnici nad Váhom.

Prof. Otakar Diblík	Jeden z výstavních prototypů traktoru Zetor Crystal, 1968

 Nová UŘ II. koncepčně vycházela z UŘ I. a dalších brněnských traktorů (Z-50). Charakterizovala ji bloková stavba. Nosnými   částmi byly přírubově spojené odlitky skříně motoru, převodovky a rozvodovky, tedy osvědčené schéma typické např. pro americké traktory Fordson. Konstrukce UŘ II. byla obohacena řadou moderních prvků na vysoké technické úrovni. Výkonovým rozpětím motorů od 80 do 160 k.s. patřily tehdy traktory UŘ II. k nejvýkonnějším na světě.
Základním článkem UŘ II. se stal model Zetor 8011 poháněný atmosférickým kapalinou chlazeným vznětovým čtyřválcem typu Z8001 s rozvodem OHV a přímým vstřikem nafty, který vycházel ze základních rozměrů motoru Z-50 Super (shodné hodnoty vrtání a zdvihu 110 / 120 mm, zdvihový objem 4,56 l.. Dosahoval točivého momentu 277 Nm při 1450 min^-1 a výkonu 76 k.s. při 2200 min^-1. Velmi pokroková, oproti traktorům UŘ I. celkově propracovanější byla konstrukce hlavních převodových uzlů. Převodovka měla čtyři stupně pro jízdu vpřed, byla opatřena synchronizační brzdou a navazoval na ni dvoustupňový reduktor se zpátečkou. Počet převodových stupňů byl tedy 8 vpřed + 4 vzad. Před převodovku byl zařazen dvoustupňový planetový násobič točivého momentu, de facto další redukční převodovka. Traktor tak disponoval celkem 16 + 8 převodovými stupni. Násobič umožňoval změnu převodu pod zatížením, tj. bez přerušení přenosu výkonu motoru na zadní kola traktoru, jejichž pohon byl na poloosách ještě zpřevodován moderními planetovými redukcemi.

Konstruktéři velmi dbali i na zajištění výrazně lepšího komfortu řidiče, než bylo do té doby u traktorů běžné. Snadnějšímu ovládání řízení pomáhal olejový posilovač (servo). Pružně uložená bezpečnostní kabina byla vybavena protihlukovými izolacemi, pneumaticky odpruženou sedačkou s možností snadného seřízení, moderně uspořádanými ovládacími prvky, teplovodním topením a relativně účinným větráním. Řadicí páka byla poprvé u traktoru Zetor umístěna na podlaze. Pro ovládání neseného, poloneseného a taženého nářadí na tříbodovém závěsu sloužilo inovované provedení regulační hydrauliky Zetormatic se dvěma okruhy, které umožňovalo i práci se stroji vybavenými vlastními pracovními válci. Základní model Zetor 8011 měl poháněnu zadní nápravu – řešení označované „pohon 4 x 2“. Hydraulika mohla vyvinout v závěsu nářadí zvedací sílu až 4000 kg, tažná síla traktoru se pohybovala (dle výkonu motoru) od 41 do 54 kN.
Vnější podobu stroje dostal na starost architekt Otakar Diblík, hvězda československého průmyslového designu 60. let. Výsledek jeho práce budí obdiv dodnes. Jednoznačné linie ostře řezaných hran daly traktoru jméno Crystal. Nekompromisní, důstojný, zároveň však svižný výraz stroje nezestárl ani po takřka padesáti letech. Mezi zahraniční konkurenci shodné výkonové třídy vnesl outfit Crystalu nová estetická měřítka. První sériové kusy našly cestu k zákazníkům krátce po prezentaci typu na MSV 1968. Do výroby postupně nabíhaly různé verze.

Ikonická příď Zetoru 8011	Vznětový čtyřválec Z8001 - srdce stroje	Přístrojová deska Z8011	Nezaměnitelný tvar závaží zadních kol Crystalu

 Roku 1972 přibyl k základnímu typu Z8011 model Z8045 s pohonem obou náprav (4 x 4) a o dva roky později představil Zetor svůj tehdy nejvýkonnější traktor – šestiválcový typ Z12011 (a Z12045 s pohonem 4 x 4). Jeho motor typu Z 8601 vznikl ze čtyřválce využitím unifikovaných dílů – přidáním dvou válců do řady, přičemž zdvihový objem šestiválce vzrostl na 6,82 l. Delší příď „stodvacítky“ ještě umocnila eleganci Diblíkova výtvarného řešení traktoru. Podrobnější technická data Z8011 - Z12045 jsou k dispozici v sekci příloh a archiválií.

	Zetor Crystal 12111 - exportní verze 4x2 pro Kanadu

Poláci ve Varšavě vyráběli základní model Z8011 jako Ursus C-385, v polovině 70. let se objevil i C-385 Turbo a zahájena byla též produkce šestiválcového traktoru Ursus 1201 / 1204 - analogie Z12011/45.
Postupný vývoj unifikované řady II. dospěl roku 1979 k představení jejího nejsilnějšího člena – typu Z 16045. Výkon základního šestiválce Z8601 pomohlo o 40 koní navýšit přeplňování turbodmychadlem. Maximální točivý moment vzrostl na 520 Nm při 1600 min^-1. Záběr motoru o výkonu 160 k.s. znamenal tehdy kvalifikaci do první traktorové ligy, příliš ale nesvědčil původním čtyřstupňovým převodovkám. Sekce převodů vyšla z následné rekonstrukce chudší o jednu rychlost, což byla daň za nezbytné vyztužení hřídelů a kol. V odlitku skříně, jehož základní rozměry se nezměnily, zkrátka ubylo místa. Drtivá většina vyrobených Crystalů 16045 a jejich následovníků tak disponovala celkem 12 + 6 převodovými stupni.

Zetor 8045 s vypínatelným pohonem přední nápravy	Crystal v typických kulisách ...	První Crystal s přeplňovaným motorem: Z16045

Léta 1978 – 81 znamenala uskutečnění dlouho připravovaného plánu. Do nově vybudovaného průmyslového areálu ZTS (Závody ťažkého strojárstva) ve slovenském Martině byla z Brna definitivně přestěhována nejprve výroba motorů a následně i traktorů UŘ II. Mateřská továrna Zetoru jich v Brně - Líšni vyprodukovala v letech 1968 – cca 1980 více než 40 000. Další desetitisícové série pak vznikaly na Slovensku. Mezi důvody stěhování byla zmiňována hlavně rostoucí prostorová náročnost výroby traktorů průběžně modernizované UŘ I a také uvolnění kapacit v Brně pro chystanou novou UŘ III. Úkolem pro rozlehlé strojírenské závody budované strategicky v dostatečné vzdálenosti od západních hranic ČSSR v Dubnici n. Váhom, Martině a dalších městech nebyla ale jen výroba hospodářské techniky. Pamětníci vzpomínají, jak ve dne opouštěly výrobní haly novotou svítící traktory, dieselové lokomotivy a další stroje. Za nocí pak v továrnách najížděl na železniční podvozky výnosnější sortiment – vojenská technika určená armádám zemí Varšavské smlouvy a na export do tzv. spřátelených států. Dobou největšího rozmachu povážských strojírenských kombinátů byla I. polovina 80. let, kdy v nich pracovalo přes 150 000 lidí a zbrojní programy vytvářely téměř 40% slovenského HDP. Zajímavé, dobově zcela podbarvené svědectví o výrobě Z16045 v Martině si můžete přečíst v přiložené původní reportáži časopisu „ABC mladých techniků a přírodovědců“ ze srpna 1984.

	Polský Ursus C-385 v tradiční žluté barvě	Turbo klonem Z8045 byl Ursus C-385A

Slovenské Crystaly byly v průběhu 80. let průběžně zdokonalovány, prošly nejedním „faceliftem“ a řadou funkčních vylepšení. K nejnápadnějším vnějším změnám patřilo kromě zkosení předku motorové kapoty (kvůli zlepšení výhledu vpřed) také zavádění inovovaných variant kabiny zlepšujících komfort a bezpečnost osádky. Modelová řada byla označována UŘ IIA, později UŘ IIB, nakonec UŘ IIC. Z této éry se do dnešních dnů dochovalo pravděpodobně nejvíce strojů. Traktory sjížděly z výrobní linky ve víceméně jednotném červeno – béžovo – černém provedení, opatřeny emblémy ZTS. V polovině 80. let postupně mizí z motorové kapoty jméno Crystal, zůstalo jen označení typu (výjimkou byly - z marketingových důvodů - některé dodávky do západních států).
Od roku 1980 se dále rozšiřovala paleta výkonových variant. Tak se objevil např. typ Z10011 a 10045, což byla čtyřválcová „osmdesátka“ vybavená turbodmychadlem (po dalších inovacích přeznačená na 10111 a 10145) a odvozená verze 9145 se sníženým točivým momentem. Rovněž šestiválcové Crystaly existovaly v řadě verzí. Typy Z12145 měly nepřeplňovaný motor, výkonnější 12445 a 14145 disponovaly turbodmychadlem, stejně jako nejvýkonnější Z16145. Velká část produkce směřovala na export, některé typy se v tuzemsku prakticky neuplatnily (např. Z14145).

Design a technika vrcholných 80. let: turbo čtyřválec Z10245	Z12145 ze zlaté éry slovenských Crystalů ve společnosti staršího sourozence	Příběh končí v novém století: ZTS 18345

Po roce 1990 a následném rozdělení Československa (1993) pokračovali konstruktéři závodu ZTS samostatně v dalším vývoji traktorů UŘ II. Postupné modernizace se týkaly nejen mechanických skupin, ale zasáhly výrazně i vzhled traktorů (nové kapoty, kabiny, blatníky…). Z té doby pochází dosud vcelku rozšířený typ Z12245 a také „král Crystalů“ - Z16245. Roku 1995 oficiálně traktory z martinských strojíren přestaly používat název Zetor a nadále se prodávaly pouze pod značkou ZTS.
Vrcholem vývoje UŘ IIC se staly tzv. Super Modely 98 a 99 vybavené šestiválci s původním vrtáním 110, ale zdvihem zvětšeným na 128 mm, čímž vzrostl zdvihový objem motoru na 7,3 l. Užitnou hodnotu těchto strojů zvyšovalo i použití nového zadního portálu s vyšší únosností, nových brzd, kol atd. Od poloviny 90. let do roku 2002 navázaly v Martině na éru Crystalů stroje nově vyvinuté unifikované řady označované UŘ IV M1. Svému prapředkovi Z8011 se už téměř nepodobaly. Typová škála ZTS 8311 – 10311 – 12311 – 14345 – 16345 až po nejvýkonnější ZTS 18345 znamenala zároveň labutí píseň výroby traktoru, jenž v době svého vzniku patřil ve světovém měřítku jednoznačně ke špičce ve své kategorii a jehož řešení zdařile propojovalo novinky technické i vysloveně designové.

Někteří konkurenti ve výkonové třídě Crystalu z traktorové scény 70. - 80. let minulého století:
Fendt Favorit 610 LS	John Deere 44440	Case-International Harvester 946

Po dvaceti letech sériové výroby však Zetor Crystal (navzdory průběžným inovacím) již nebyl bestsellerem agrárních trhů, ačkoliv z výrobních linek sjížděl stále ve slušných počtech. V domácích podmínkách reálného socialismu se o konkurenci mluvit nedalo, Zetor byl prakticky monopolním dodavatelem traktorů pro čsl. zemědělství. Většina zahraničních zákazníků ze zemí východní Evropy a tzv. třetího světa, kam směřovaly největší exportní dodávky, pak tradičně nevyžadovala velké změny vyzkoušené konstrukce. Šlo jim hlavně o setrvalý výkon, spolehlivost a nenáročnou údržbu stroje. Výrobce dostával na vývoj prostředky omezené státním rozpočtovým plánem – a ten nebyl právě štědrý k zavádění modernějších (a dražších) konstrukčních prvků a technologií. Státní investiční programy sedmdesátých let podporovaly hlavně těžkou industrializaci východu ČSSR a soustavné zbrojení v rámci Varšavské smlouvy.

Žně v létě 1979 na jižním Slovensku - dvojice východoněmeckých kombajnů E-512 a sovětská SK-5 Niva zásobují vlek Crystalu 8011

Pozice Zetoru, dříve tak skvělá, začala proto zejména v 80. letech vůči hlavním světovým hráčům na traktorovém trhu oslabovat. Brněnským strojům se nedostávalo moderní řídicí elektroniky, chyběly nové motory schopné plnit zpřísňující se emisní limity, komfort práce řidiče nedosahoval úrovně běžné u traktorů západních značek. Ty navíc vyráběly výrazně větší série a trvale zvyšovaly produktivitu. Českým a slovenským technikům se však navzdory ne zcela příznivým vnějším podmínkám podařilo „prodlužovat život“ modelu Crystal do té míry, že výroba strojů přímo navazujících na původní koncepci traktoru přežila Československo o celé desetiletí.
Mnoho Zetorů z rozsáhlé rodiny UŘ II tak bude ještě dlouho k zastižení v plné práci na polích, lukách i v lesích, kde se s nimi můžeme setkávat a obdivovat jejich svéráznou eleganci.

Příloha: 

Poděkování patří všem, kteří umožnili fotografovat dosud provozované traktory Zetor UŘ II i těm, kteří přispěli vzpomínkou a archivními materiály.

Zdroje: www.zetor.cz, www.konedata.net/Traktorit/zetor.htm, Wikipedia (otevřená encyklopedie), Dílenská příručka Zetor 8011-12045 (ZKL Brno, 1981), 1000 traktorů - encyklopedie (EuromediaGroup Praha, 2006)